Městys Bobrová

Obnova pláště Božích muk by měla vycházet z poznatků restaurátorského průzkumu, kdy můžeme konstatovat , že po předešlých novodobých úpravách omítkových vrstev, jsou zachovány historické vrstvy ponejvíce ve střední části stavby v dolní části (hranolovitá základna) je situace zcela opačná ,zde jsou omítky  novodobé s cementovou příměsí. Omítky jsou vrstvené dle potřeby tehdejších oprav. I barevná finální úprava této části je provedena silikátovým nátěrem

            Z restaurátorského průzkumu se nicméně dá dobře vyvodit původní barevná kompozice celé střední části stavby i s nikami, které jsou vymodelovány na každé straně božích muk. Sonda PS A1(5) nám určuje barevnou vrstvu na střední části pláště (lomená bílá-bílá, okr světlý a čerň).A také v pravoúhlých nikách byly objeveny zbytky historické výmalby sonda PS A4 ukazuje jak omítkovou vrstvu a líčky tak i barevnou pevnou malbu (tmavě šedá – bílá a větší podíl černého pigmentu)

            Barevné řešení  hranolovité základny, by bylo zpracováno  v průběhu restaurátorských prací. Je zcela jisté, že z této části Božích muk bude kompletně odstraněna veškerá omítková vrstva novodobá (větší podíl cementové složky) a nahrazena omítkami vápennými v celém rozsahu soklu. Vše bude zakresleno v návrhové skici

            Omítky – Nahradit nepůvodní omítky s velkým podílem cementu , ve spodní části (hranolovitá základna) ,omítkami vápennými , které celou tuto část stavby provzdušní a zčásti tím zamezí vlhkosti . Složení jádrové omítky (3 díly kopaného písku 1 díl uleželého vápna ). Složení závěrečné vrstvy omítky (intonaka) -(2díly jemně přesátého kopaného písku 1 díl uleželého vápna). K problematice „soklu“ jsou zhotoveny čtyři situační nákresy s označením nepůvodních cementových omítek.

Návrh barevného řešení - Jak rest. průzkum prokázal  tak barevnost konkávně  tvarované střední části této stavby bude  v lomeně bílém odstínu a niky dle průzkumu by měly být v odstínu šedé. Spodní část této stavby by měla být jak již bylo napsáno, zpracovaná v průběhu rest. prací. Použitá technologie na výmalbu pro celou stavbu, by byly probarvené vápenné nátěry. Použité pigmenty pro výmalbu budou od firmy Zank (zinková běloba, zlatý okr a čerň kostní). Jsou to barvy stálé ve vápně i světle. Jako závěrečnou fixaci bych navrhoval 3 procentní vodný roztok acrylemulsion  Lasceaux D 498.

Návrh na restaurování pláště Božích muk- ( v této situaci by se jednalo o  konkávně vytvarovanou střední část historické stavby) navrhuji v této situaci obvyklý restaurátorský proces, týkal by se střední části stavby(odkryv na originální vrstvu výmalby, povrch výmalby očistit od organických i anorganických nečistot, upevnit originální výmalbu injektáží a fixáží3 procentním vodným roztokem akrylové emulse používaných pro restaurování nástěnných maleb, například již uvedený D 498 Lasceaux. Defekty, chybějící části a praskliny vytmelit vápenným tmelem s plnivem mramorové moučky. Po vyschnutí tmelů upravit jejich nasákavost. Rekonstrukcí a napodobivou retuší sjednotit barevnou vrstvu).Použít barvu s pigmenty stálými ve vápně i na světle. Poté provést závěrečnou fixáž(opět roztok akrylové emulse používané pro restaurování).

  Jiné řešení by bylo použito ve spodní části stavby(hranolovitá základna).Zde by byly odstraněny nepůvodní omítky s velkým podílem cementu, nahrazeny vápennou omítkou, po vyschnutí by tato vrstva byla opatřena vápennou barvou s pigmenty stálými ve vápně i na světle. Po zaschnutí by byla fixována. Barevnost této části Božích muk by byl domlouvána během prací na obnově stavby.

Návrh na obnovu mansardové střechy Božích muk- architektonickým zakončením  této stavby je zděná mansardová střecha. V dnešní době je tento originál schován pod zcela nevhodnou plechovou stříškou. Navrhuji odstranit tento plechový kryt a zrestaurovat původní originál. Z důvodů technických nebyla tato část stavby prozkoumána. Stav originálu bude řešen při celkové restaurátorské práci s pracovníky PÚ. Proto ani technologie rest. prací nemůže být uspokojivě dokumentována, protože neznáme stav originálního mansardového zakončení stavby. Ale zde mohu  uvést ,že je to zcela běžný způsob zakrytí těchto drobných staveb v minulosti a pokud toto zakrytí není v havarijním stavu tak toto zastřešení do objektu nepřivádí vlhkost  a ani vodu a plní velice dobře svoji funkci. Plechová stříška (pozink) i když je z hlediska dnešní doby zcela  normální, funkčnost i trvanlivost zaručena, tak z hlediska historického a i estetického je zcela nepřípustná

Vlhkost zdiva a navrhované řešení -Mohu konstatovat ,že nejvíce problému stavbě působí nevhodné „cementové omítky“ ve spodní části stavby, tento problém se dá řešit odstraněním a natažením vápenných štuků. A také betonový límec okolo základu Božích muk ,tento problém se radikálně řešit nedá ,odstraněním tohoto novotvaru by mohlo dojít k sesypání části stavby. Asi nejcitlivější metoda jak odvést vodu od základu je provést drenáž  po celém obvodu stavby.

Návrh na úpravu okolí Božích muk- zde, bych navrhl zcela jednoduché řešení. Pouze okolo stavby bych provedl štětovanou dlažbu asi metr širokou po celém obvodě se sklonem od stavby a štětované drážky by odváděly dešťovou vodu(k této situaci je vyhotoven nákres) a okolí bych žádným razantním způsobem nepředělával a nechal  blízké okolí v tvarové hmotě  jak se jeví dnes.

 Drobné úpravy na profilu by se zvládly jen ručním nářadím. Navrhuji popřemýšlet o stávajícím travním porostu.

Akad. mal. Tomáš Rossí

V Janovičkách 31.1. 2020                                                                  Tomáš Rossí akad.mal.